Ponorka

Pod tímto názvem si většina čtenářů představí určitě věc, která nemá s autobusy žádnou spojitost. Přesto zde takové spojení existuje. Výrazem „Ponorka“ jsou označovány autobusy vězeňské služby pro přepravu odsouzených nebo z trestné činnosti obviněných lidí. Samotný název těmto autobusům dali jeho pasažéři a je velmi zažitý.

Zvenčí zná tyto autobusy jistě řada z Vás. Jsou charakteristické svým bílo-fialovým zbarvením a exteriérem bez skel. Vězeňská služba má k dispozici desítek těchto autobusů k pravidelným přepravám (eskortám) osob z věznic. Portfolio vozového parku tvoří pestrá paleta autobusů různých typových řad, ale pouze jednoho výrobce – Karosa a. s. Vysoké Mýto, nyní Irisbus Iveco. Tento výrobce dodává autobusy nepřetržitě již více jak 25 let a postupem času se tak v autoparku vězeňské služby těchto vozů nesčetně.

Málo kdo má možnost nahlédnout pod pokličku nebo lépe řečeno za bránu oddělující běžný život od života vězňů a pokud se mu to náhodou povede, nadšení a radost určitě nebude na místě. Vězeňská služba má autopark složen z modifikací autobusů Karosa C 734, C 834, C 934, C 954, LC 956E, C 954E. Tyto autobusy mají silný fialový pruh pod oknem po vrchní lem kola. Charakteristické jsou pouze přední dvoukřídlé dveře, modré majáky na střeše autobusu a na přední masce autobusu.

V minulosti měla vězeňská služba autobusy Karosa C 734, které se v interiéru moc od běžných „céček“ nelišily, vyjma skutečnosti, že autobus měl tmavá okna a zevnitř na nich mříže. Tyto autobusy byly dodávány zhruba do roku 1991, pak byly vyměněny za modifikovanou řadu bez skel. Od linkových autobusů se moc nelišily ani nátěrem, byly typicky modro-bílé. Kapacita autobusu byla 45 osob a sedadla byla běžného typu. Modifikovaná řada, jejíž dodávky byly v průběhu let 1992-1999, má již zmíněné bílo-fialové zbarvení s výrazně změněným interiérem. Autobus má vedle čelního okna pouze jedno okno vpředu z každé strany, dále je oplechován. V těchto sériích složených z Karos C 734 a C 934 je shodně také dodán jeden pár okýnek z každé strany v úrovni cca 20 cm nad hlavou sedícího člověka, aby bylo zamezeno výhledu z autobusu. Podvozek autobusu se nikterak neliší od série podvozků dodaných na linkové autobusy. Vzadu, tam kde by „měly být dveře“, je zvýšená podlaha jako u LC. Vtipně tomu odpovídá i nepravidelné složení a rozložení zmíněných malých okének. Motory v v autobusech C 74 jsou Liaz ML636/7 a v C 934 Renault. Řada 95x je poměrně zvláštní paleta, co se týče pestrosti typů. Převažuje řada C 954 a C 954E. Autobus byl ochuzen o vnější malá okénka, tudíž svým vzhledem představuje spíše stěhovací vůz než autobus. V této paletě naleznete autobusy s označením LC 956E, byť interiérem i exteriérem s touto řadou nemá moc společného.

Tyto autobusy jsou vybaveny nejslabším motorem Iveco s 5ti stupňovou převodovkou. Tedy shodně s linkovými autobusy. Některé autobusy mají i klimatizaci THERMOKING, což je u vězeňské služby poměrně kuriózní. Interiér je už plně jiný. Autobus je rozdělen na dvě části mříží s posuvnými dveřmi na zámek. Mříž se nachází hned za prvním (a posledním) bočním sklem a sahá od podlahy až 15 cm pod strop. V přední části je prostor pro posádku autobusu – 6 míst k sezením – sedadla z řady LC (u 95x jsou to sedadla z autobusu Axer), pracoviště řidiče je shodné se standardním autobusem. Osádka má dále k dispozici ledničku, rádio a záclonky na oknech. Nad sedadly nejsou síťky z typických autobusů, ale na každé straně dvě skříňky, jaké bývají nad sedadlem řidiče. Uspořádání sedadel je atypické. Na straně dveří jsou čtyři sedadla pro osádku autobusu – dvě ve směru jízdy, dvě proti. Zbylé dvě se nachází oddělené přepážkou za pracovištěm řidiče otočení proti směru jízdy. Důvodem je nutnost mít přehled nad „cestujícími“. Prostor pro eskortované osoby obsahuje 40 míst k sezení a další dvě místa v tzv. kleci. Sedadla jsou z plastové skořepiny bez potahové látky – podobná sedadlům z autobusů MHD. Do autobusů je dodává firma CIEB. Délka sedáku je 40 cm a opěradla 50 cm. Uspořádání je ve dvou řadách po dvou ve směru jízdy. Klec má rozměry 60 x 60 cm a sahá od podlahy do výše stropu. Zevnitř je podlaha autobusů shodná s běžným vozem. Rozdíl nastává v místě uchycení sedadel, odkud je stěna i strop opatřena hrbolatým plechem, který v letních měsících tvoří v autobuse nedýchatelné prostředí, v zimě naopak drží teplo. Větrání autobusu zajišťuje 5 střešních ventilátorů a zadní větrací poklop. Vozy s klimatizací mají pouze větrací poklop a běžnou klimu.

Přeprava osob v tomto voze není moc bezpečná. Eskortované osoby jsou od osádky odděleny zmíněnou mříží, která je vedle petlice zajištěna třemi visacími zámky. Eskortované osoby jsou převáženy s pouty nebo řetězy a v případě nehody není možnost úniku. V případě požáru není zadní část vybavena hasicími přístroji ani únikovým východem, který by umožnil evakuaci osob. Cestování autobusy vězeňské služby není ani příjemné ani bezpečné. Tyto autobusy měly již v minulosti několik nehod. Autobusy jsou vybaveny i standardním úložným prostorem. Tyto autobusy je možné vídat v blízkosti věznic.

Technika27. říjen 2008, Scarn Scarnovic