Po čase se osoba Y začne soustředit na akci, na kterou se soustředí i osoba X. Opět příjde utok. Osoba X je pry jediná, která se danou akcí smí zabývat... k její smůle zjistí, že to tak není, že se akcí může zabývat kdokoliv z daného odvětví. Některé osoby prostě nesnesou konkurenci. Kde je hlavní důvod? Naštěstí již nežijeme v centrálně řízené ekonomice, kde se plnil přísný monopol. Dnes je trh volný, každý má právo na něj vstoupit a uskutečňovat svou vizi. To zkrátka musí osoba X přenést přes srdce. Musí, ale přece nepřenese. Zase si najde něco, skrz co na osobu Y zaútočí. Ano, zase po čase přišel útok: osoba X si vylila své ego veřejně proti osobě Y, ačkoliv opět neměla pravdu. Osoba Y jen smutně kouká a neví, co si o novém útoku myslet. Neudělala nic špatného, nezopakovala žádnou svoji chybu. Nechá osobu X, ať si plácá, co si plácá, protože ona opravdu plácá - není pánem světa a neví všechno. Sice si myslí, že je nejchytřejší, ale není. V důsledku škodí sama sobě. Ale tak třeba se jednoho dne osoba X poučí ze svého špatného jednání. Konkurence je zdravá a správná, ačkoliv se starým matadorům nelíbí.