"Co pro Vás osobně znamenají autobusy?"
"Co pro Vás osobně znamenají autobusy?"
"Co pro Vás osobně znamenají autobusy?"
"Co pro Vás osobně znamenají autobusy?"

"Co pro Vás osobně znamenají autobusy?"


"Pro mne osobně nejsou autobusy jen dopravním prostředkem pro hromadnou dopravu osob z místa A do místa B (C, D, E… atd.), ale zejména velmi složitým a promyšleným technickým výrobkem, který musí mít určité technické parametry, které ho předurčují pro ten či onen přepravní úkol. Příkladem můžou být parametry – výkon, obsaditelnost spotřeba paliva, tj. parametry měřitelné, ale také parametry těžko měřitelné nebo subjektivně hodnotitelné – neměřitelné, jako např. bezpečnost, pohodlnost, image značky, design, apod.

Z jiného pohledu pro mne osobně vždy znamenaly autobusy i kontinuitu rodinné historie, neboť můj dědeček pracoval s autobusy (v jejich výrobě) od dob firmy Sodomka a moji rodiče oba pracovali ve firmě vyrábějící autobusy. Shodou okolností i moje manželka je spojena s výrobou autobusů a také v její rodinné historii je několik generací spojených s průmyslovou výrobou autobusů (otec, dědeček).

Velmi důležitý význam pro mne osobně mají autobusy také z pohledu řidiče. Vzhledem k tomu, že vlastním příslušná oprávnění k řízení autobusů, mám občas možnost posoudit jejich parametry z hlediska řidiče. Je zcela zvláštní jedna záležitost, která je specifická pro řidiče autobusů, a to nepsaná „oddělenost“ od ostatních řidičů kolových dopravních prostředků (snad s výjimkou „motorkářů“) tím, že se navzájem zdraví při míjení dvou autobusů v silničním provozu. Není to myšleno jako nadřazenost, ale jistá forma výjimečnosti v tom určitě bude. Vždyť můžeme porovnat kolik je řidičů osobních vozů, kolik řidičů nákladních vozidel, a kolik v jistém směru „nejlepších“ řidičů má možnost řídit autobus!

V neposlední řadě je autobus v této době také mým „chlebodárcem“, tedy prostředkem k zajištění vlastních hmotných potřeb, neboť se živím jejich prodejem."


Ing. Libor Vomočil
obchodní ředitel pro vývoz společnosti TEDOM

Rozhovory19. červenec 2007, Daniel Srb