Asociace druhá: puberta

Pocházím z malého města, kterému nebylo dopřáno kvalitních středních škol. Základní občanskou vybaveností se sice pochlubit může (ano, poštu máme!), ale gymnázium by člověk hledal těžko. A tak vzdělání chtiví občánci vyrážejí z našeho malého městečka každé ráno do městečka většího a odpoledne se vrací zase zpátky napěchovanými autobusy s hlavami napěchovanými vědomostmi. A co si budeme povídat, střední školu člověk navštěvuje v době, kdy jeho hormony neví, co si se sebou mají počít (a jak to teprve má vědět on sám?). A tak si v lehce sentimentálním rozpoložení vzpomínám na několik neplánovaných zastávek, kdy nás při pubertálních vylomeninách chtěl řidič vyhodit z autobusu, na několik rozpačitých pohledů spolucestujících, kteří museli přihlížet naší rodící se sexualitě, na ty roztřesené domácí úkoly, na nichž byl patrný každý hrbol naší okrsky a hlavně na ten neměnící se spolek studentů, který člověka i při lehké ztrátě paměti (při prvních alkoholových pokusech) ujistil, že nastupuje správně. A tak si říkám: nebyla to špatná doba!