Kdo vlastně ujel?

Následující situaci znáte určitě všichni. Ráno běžíte, seč vám síly stačí, na zastávku a naivně si myslíte, že zrovna ten váš autobus bude mít zpoždění nebo že ho určitě doběhnete. Sebevědomí sprintera ve vás s každým uběhnutým metrem síly a...chyba lávky. Jezdící obludka se svítícím číslíčkem na čele vám zavře své útroby přímo před nosem a vy jen stojíte a koukáte, jak se vám někteří zlomyslnější cestující, kteří byli rychlejší než vy, smějí. Přesně tohle se stalo dnes mně. A věřte mi, že jsem podala možná i lepší výkon než Marion Jonesová na MS v halové atletice. Bohužel moje nohy zakrnělé právě díky autobusům nebyly dostatečně rychlé. Přesto se mi pokaždé, když se tohle stane, nabízí jedna otázka: Když mě ten řidič viděl, proč mi dveře nenechal otevřené déle nebo proč mi je zavřel před nosem a znovu neotevřel? Těch pět vteřin nastupování jízdní řád určitě ohrozit nemohou. Jen se přiznejte, kdo všechno spíláte řidiči do těch největších neřádů? Určitě nejsem sama. A ještě jedna malá perlička. Proč se ve školách, v práci či u lékaře omlouváme, že nám ujel autobus, když nám vlastně ujel řidič? Jak k tomu takový autobus přijde..?