Přímo v ústavu pracují na projektu prvního vodíkového autobusu v nových členských zemích Evropské unie čtyři odborníci. Na vývoji se podílí rovněž například plzeňská Škoda Electric, která zhotoví elektrický pohon a řídící systém a všechny komponenty nakonec nainstaluje do vozu, a Proton Motor v Puchheimu u Mnichova, který vyrobí palivový článek, nádrže a další vodíkovou infrastrukturu. Základním zdrojem energie pro elektromotor o výkonu kolem 50 kilowatt (67 koní) budou palivové články a akumulátory. Vozidlo bude vybaveno čtyřmi tlakovými nádržemi umístěnými na střeše vozu. Se spotřebou zhruba osm kilogramů na sto kilometrů dojede na jedno naplnění zhruba 250 až 300 kilometrů. Autobus bude vodík tankovat u první vodíkové stanice v ČR, kterou v Neratovicích postaví firma Linde Gas. Někteří odborníci považují vodík za palivo budoucnosti. Vodík vyrobený ze zemního plynu snižuje emise o 15 až 40 procent, a pokud pochází z obnovitelných zdrojů, tak o 70 až 85 procent. Nyní se vodík vyrábí nejčastěji ze zemního plynu, případně pomocí elektrolýzy z vody. Jeho cena je tedy přímo závislá ceně vstupní suroviny či elektřiny. S rozvojem reaktorů čtvrté generace se počítá i s výrobou vodíku pomocí jaderné energie. Ty mají umět zpracovat i odpad ze současných jaderných zdrojů, jež se tak nebude muset na tisíciletí ukládat pod zem, a podle ředitele ÚJV Františka Pazdery se začnou ve velkém nasazovat kolem roku 2040.