Roman Jirouš, jehož firma sídlí ve východokrkonošském městečku Žacléři, se opravami a kompletní renovací vozidel Š1203/TAZ 1500 zabývá již od roku 1992. Po skončení výroby v TAZ Trnava přistoupil ke kompletaci vozů z nových dílů. Dodnes tak vyrábí tato vozidla ve všech modifikacích v počtu několika kusů za rok. Autobusové noviny samozřejmě nejvíce zajímal osmimístný mikrobus jehož výrazně inovovanou verzi ve formě prototypu, jež byla pod názvem TAZ 1500 model 07 představena loni v srpnu na srazu majitelů a příznivců dvanáctsettrojek.
Romanovi Jiroušovi jsme při této příležitosti položili několik otázek:
Co vás k dvanáctsettrojkám přivedlo a kolik kusů jich vaše firma již renovovala?
1203ka je specifické vozidlo, které postavilo kapitalismus v této zemi – po revoluci to byl jediný dodávkový dostupný automobil na českém trhu se zastaralou konstrukcí z konce 60 let. Pro zoufalou poptávku tehdejšího trhu po užitkových autech automobilku (jestli se to dá tak nazvat, všude byly 40 tunové jeřáby pro vojenskou výrobu a naše 1203ka byla spíše zástěrkou) netlačilo nic ve vývoji tohoto vozu. Inovace se dělaly pro uspokojení tehdejší legislativy, což potvrzuje i homologace z 90. let na emisní limit v EURO 2 s atmosférickým motorem a neřízeným katalyzátorem KEMIRA – v té době si to dovolili jenom Japonci u vozů Vitara, a to s řízeným karburátorem. To my jsme v této koncepci vydrželi do roku 1999, což je zázrak. K 1203kám mne přivedla autonehoda. Jako každý jiný začínající podnikatel jsem si koupil od závodního výboru dolu Jan Šverma toto vozidlo – zanedlouho se mi povedl čelní střet s vozidlem stejné značky a následky nemusím komentovat – posléze jsem zjistil,že nedostupnost náhradních dílů je na tu dobu značná. Po návštěvě Trnavy jsem se stal jejich dealerem – a tento kolotoč začal. Neodpustím si vysvětlení začátku výroby těchto vozů v naší firmě. Po neúspěšném nekonečném objednávání karosérií v roce 1993 jsem se vypravil do výroby v TAZu a zjistil jsem, že když si nechám vyrobit podvozkovou část a dokoupím pár plechů, jsme to auto taky schopni postavit. Tak se také stalo a po skončení výroby jsem v roce 1999 získal potřebné zařízení, dokumentaci a požehnání – do konce roku jsme s kolegy ze Slovenska v polních podmínkách vyrobili 100 karoseríí.
TAZ 1500 model 07 působí dojmem tuningového auta. Jaká vylepšení jste na automobilu provedl?
Vůz se vyrobil pro použití komponentů, např. světel a nárazníků – jinak splňuje osvědčení o shodě a je to vlastně klasická 1203 v lepšim kabátu. Zásah do konstrukce a podvozku není téměř žádný: vychází se ze sériové koncepce roku 1999. Tato vozidla, ač byla schválena, mnoho nejezdila z důvodů snížení světlosti vozu o 6 cm a zákazník se vždy přikláněl k jednodušší koncepci.
Maximální rychlost prototypu činí 146 km/h. Jak se s ní vyrovnává podvozek?
Rychlost jsme dohnali spotřebou – v době koncepce vozu bylo vše předimenzované, podvozek by snesl i větší rychlost.
Lze si vozidlo běžně objednat? Jaká je dodací lhůta a kolik stojí?
Vozidlo si lze běžně objednat – dodací lhůta je cca 1/2ku a vyrábí se na přání zákazníka. Stojí řádově 280 000,- Kč bez DPH. Vozidla jsou již tři prodaná.
Jsou všechny náhradní díly bez problémů k dostání? Je vůz méně náchylný na klasické problémy dvanáctsettrojek?
Dostupnost náhradních dílů na vyráběná vozidla je celkem stoprocentní – na starší typy cca 80 %. Náchylnost na poruchy je asi jako u jakéhokoli vozidla. Konstrukčí vady těchto vozidel po 40 letech výroby samozřejmě asi již nikdo neodstraní.
Děkuji za rozhovor.
