V provozu je 16 linek s označením 201-235, z čehož linka 210 slouží pro obsluhu města v noci (zatím pouze o víkendech) a linky 223, 225, 232 a 235 slouží pro svoz zaměstnanců do průmyslových zón města. Člověk si skoro připadá jako v Praze co se týče číselného označení linek, ale domnívám se, že toto označení bylo zvoleno jako příprava na zavedení integrovaného systému v rámci libereckého kraje IDOL, a také možná aby si lidé nepletli předešlé linky s těmi současnými, přestože některé byly zachovány (odmyslíme-li si první dvě čísla linky). Nejfrekventovanější je linka 203 jezdící ze sídliště Lada přes Slovanku na Nádraží ČD (některé spoje až do Dubice), která má špičkový interval 15 minut, v sedle pracovních dnů a celý víkend 30 minut, večer pak hodinu. Dále lze za velmi frekventované považovat linky 205 (všední dny 30 minut, víkend 30-60 minut), 202 a 204 (špička 30 minut, v sedle pracovních dnů a celý víkend 60 minut) obsluhující mimo jiných sídlišť zejména to největší – Špičák. Jízdní řády jsou zastávkové, tedy stejně jako před optimalizací, mají však trochu jinou formu a jsou už jen černobílé. Zastávkové označníky na nově vybudovaných zastávkách jsou jednoduché, přesto však hezké a hlavně funkční. Jejich provedení je dvousloupkové, vytvořené z jedné tyče nahoře vytvarované do oblouku. Pod tímto obloukem se pak nachází název zastávky, její čtvercový označník a čísla projíždějících linek. Ostatní zastávky vesměs zůstaly stejné jako dříve, mnohdy i žel ve stejném stavu. Jednotlivé jízdní řády jsou pak vylepeny na plechovém platu pod neprodyšnou fólií, což se zdá být dobrým řešením vzhledem k jejich trvanlivosti.

Nově jsou obsluhovány i některé lokality, které byly obsluhovány v dávné minulosti nebo nebyly obsluhovány vůbec. K těm prvním se řadí oblast Staré Lípy, k těm druhým pak obsluha severovýchodní části sídliště Špičák (zastávka „R. Hrušínského“), okruh kolem centra města, zajíždění některých linek k bývalé mlékárně na Svárově kvůli obsluze továrny Protool a konečně došlo i na obsloužení hypermarketů Interspar a OBI na Ladech. Hlavním přestupním uzlem je kromě Nádraží ČD zejména dvojice zastávek Banco I a II pod historickým centrem města. Ty se nacházejí v těsné blízkosti rušné křižovatky ulic Děčínská a Sokolská, která dosud nebyla opatřena semafory. Většina spojů tyto zastávky přirozeně projíždí, některé však do nich zajíždějí z hlavní Děčínské ulice a pak se musejí otáčet na velikostně velmi nevyhovujícím kruhovém objezdu parkoviště kulturního domu Crystal a opět vyjíždět na Děčínskou ulici, což je zejména ve všední dny občas „vražda“. Dovedu si také představit, jak některá špatně zaparkovná auta na parkoviště před Crystalem znemožní autobusům otáčení či výjezd z parkoviště, pokud se zde nezavedou některá omezení v podobě zákazů stání apod.

Nevyřešené jsou také některé konečné stanice, kde se musí autobusy otáčet couváním nebo si zde může zbůsob otáčení vyložit řidič různým způsobem. Z těch prvních bych chtěl zmínit zejména konečnou stanici v Častolovicích (linka 206), kde se skutečně téměř neotočí ani nejmenší SOR jezdící v provozu, tedy typ BN 9,5, natož pak mnohem nižší a delší nízkopodlažní MAN D20, čehož jsem byl také svědkem (viz videozáběr konečné s vozem MAN na konci článku). Po neúspěšném pokusu a málem i poškození spodku vozu musel řidič nakonec jet necelé 2 km k silnici I. třídy mezi Českou Lípou a Novým Borem, tu přejet (což při současném provozu není jednoduché a občas je to i nebezpečné), na bahnitém parkovišti na opačné straně se otočit, znovu přejet hlavní silnici a uhánět rychle na nástupní zastávku aby nenabral velké zpoždění. Osobní auto by se tam stěží otočilo aby nemuselo sjet mimo silnici, přesto všek „chytří“ lidé provádějící optimalizaci zde udělali konečnou pro autobusy – tuším však, že zde spíše počítali s ještě menšími autobusy než je SOR BN 9,5 (tedy zřejmě mikrobusy), otázkou ale je, zda-li by takový autobus vyhovoval svou kapacitou jiným spojům jezdícím v dané směně. Přesto by zde měl i tak s otáčením velké problémy. Je to přesně tak jak vtipně poznamenal jeden z řidičů, že „buďto tam člověk porazí ten sloup uprostřed nebo jim tam naboří kapličku“ :-) Nutno poznamenat, že Častolovice již dříve obsluhovala linka 10, ta tudy však jen projížděla a pokračovala na konečnou Hypernova na sídlišti Lada. Další „vychytávkou“ je konečná „Dobranov, pod viaduktem“ (taktéž linka 206), kde není jiná možnost otočit se než couváním na křižovatce (viz druhá videosekvence), což je zakázané!!! Jakoby byl velký problém ukončit těchto pár spojů v nedalékém Vlčím Dole než zde provádět takovýto nebezpečný manévr. Podobně na tom jsou s couváním dle dostupných informací konečné na sídlišti Holý Vrch u restaurace a zřejmě i na „Svárově, na kopci“, nejednotnost pak panuje také v otáčení se na takzvané „vracečce“ na sídlišti Kopeček, kde je zřejmě na řidiči, mezi jakým blokem domů se otočí. Další překvapení čekalo řidiče na nově vytvořené konečné „Špičák, R. Hrušínského“, kde se autobusy otáčejí kolem bloku paneláků. Parkoviště zde jsou neustále plná a automobily parkují i tam, kde nemají co dělat, např. v zatáčkách. Autobusy zde nemohly projet, a tak se musely otáčet couváním, dokud zde nebyly instalovány značky zakazující zastavení.

Vozový park se skládá téměř jen z nízkopodlažních autobusů. Těmi jednoznačně nejhezčími jsou vozy MAN D20, jeden ve stříbrném provedení, ostatní pak žluté (tuším že 3 kusy, ale nejsem si jist). Nejnovějšími vozy v českolipském provozu jsou částečně nízkopodlažní „hrbaté“ SORy BN 9,5 s ručním řazením, které jezdily ještě s převozními čísly. Těmi nejstaršími jsou naopak meziměstské dvoudvéřové nízkopodlažní Mercedesy bývalého ústeckého dopravce SEDOP nedávno odkoupeného právě ČSAD Semily, které mají prý naježděno kolem milionu kilometrů, přesto jsou ale velmi spolehlivé a i jízda jimi je stejně pohodlná jako s ostatními. Pouze na jejich interiéru je znát určitá míra opotřebení. Tím jediným ne-nízkopodlažním autobusem, kterého jsem si v provozu všiml, byl SOR C 9,5 v celovozové reklamě na Novopacké pivo. Kulturu cestování v českolipské MHD hodnotím tedy velmi kladně.

Jak již bylo zmíněno, frekvence spojů mnohonásobně vzrostla, ve většině částí města je tak znát výrazné zlepšení obslužnosti, nejhůře na tom je s obslužností asi oblast Svárova. Přestože hlavní linka obsluhující tuto oblast, tedy 208, dosahuje slušných intervalů, sveze vás pouze na nádraží ČD (včetně otočky na Kopečku), některé spoje pak přes centrum až na Holý Vrch. Pokud se však člověk chce rychle dostat k nemocnici nebo na sídliště Špičák (což sice odtud není nijak závratně daleko, přesto je to pro větší počet starších lidí zde žijících pěšky do nemocnice těžko překonatelná vzdálenost), musí si buďto počkat na některý spoj linky 206 v dvouhodinovém intervalu (ve všední dny) nebo jet na nádraží, zde přestoupit a přes „půl“ města se tam dostat. Řešením by mohla být linka v trase např. Svárov, na kopci – Špičák, Žitavská (popř. Nádraží ČD – Svárov – Špičák, Žitavská) v prokladu s linkou 206 nebo zkrácená spoje linky 206 v trase Svárov, na kopci – Banco, popř. Nádraží ČD. Z dalších oblastí by možná stálo za uvážení vyslat více spojů do obce Sosnová a více než dosavadní jeden ranní spoj do Okřešic, a také konečně obsloužit obec Písečná nedaleko Dobranova, která patří ještě pod Českou Lípu a do dnešního dne zde MHD z nepochopitelných důvodů stále nejezdí. Jinak jsou ostatní oblasti dle mého názoru bohatě obslouženy. Někdy možná až moc, zejména v oblasti průmyslové zóny Dubice, kde se některé spoje zdály zbytečné, neboť zde evidentně nezačínala ani nekončila žádná směna a zřejmě ne moc vytížený víkendový provoz polokružní linky 201 z nádraží ČD kolem centra města a zpět.

Nutno však poznamenat, že nový systém se rozjel poprvé o víkendu a povědomí občanů města o chystaných změnách nebylo a dosud zřejmě není zrovna valné, neboť jim nepředcházela velká kampaň, což se zřejmě i projevilo v obsazenosti autobusů (možná zde mělo vliv i počasí), které mnohdy jezdili i prázdné. Linky do velkých sídlišť se všek tradičně těšily největšímu zájmu. Je proto pravděpodobné, že až si lidé zvyknou na nové jízdní řády a linkové vedení, bude zřejmě většina spojů i o víkendu vytížena. O zvyk tu jde především, neboť mnoho cestujících se řidičů ptalo, kamže to jedou, přestože zřetelně viděli číslo linky (velikosti formátu A4) za oknem vozu a díky dodržování časů v jízdních řádech nebyla identifikace jednotlivých spojů nijak složitá. Nebyla však nikde na voze uvedena konečná zastávka, což by zřejmě problém z větší části vyřešilo. Mnoho řidičů se tak raději ptalo cestujících, kam se chtějí dostat, z nichž jen menšina nastupovala správně (zejména u méně frekventovaných linek), což vedlo k ředě komických situací. Tento problém by měl být v blízké době vyřešen zprovozněním světelných orientací autobusů včetně hlášení zastávek ve voze. Někteří řidiči však nechtěli nechat reproduktory zahálet, a tak zpříjemnili jízdu všem cestujícím poslechem rádia :-) Pro lepší orientaci cestujících je v autobusech vylepena mapka sítě. Hned vedle je informace, že nové jízdní řády nechalo zpracovat město a že řidiči ani ČSAD Semily je nemohli nijak ovlivnit. Myslím, že tuto informaci nebylo nutné vylepovat, neboť větší část občanů jistě ocení přínos nového systému, než že by si na něj stěžovalo. Takoví lidé pak mohou směrovat své připomínky na městský úřad, kde možná budou vzaty v potaz po skončení zkušebního provozu.

Když už jsme u samotných řidičů, ti jsou všichni od bývalého provozovatele Vett, pracují však nyní pro ČSAD Semily – což lze vidět na slušivých košilých a kravatách s logem firmy. Všichni nyní pracují 7 dní v týdnu, neboť řidičů je nedostatek, v pracovní dny prý vypomáhá i jeden řidič přímo ze Semil. To znamená, že i o víkendu jezdí plný počet řidičů, jen nejsou tolik vytížení jako ve všední den. Doufejme, že se situace brzy změní, neboť takový nápor nemůže nikdo dlouho vydržet. Držme tedy řidičům MHD v České Lípě palce, ať se jejich situace zlepší, zejména co se pracovní doby a finančních jistot týče, aby potom občané České Lípy nemuseli chodit kvůli ještě většímu nedostatku řidičů pěšky.

Co se týče nového systému včetně jízdních řádů, není to konečné řešení, čemuž ostatně napovídá i platnost jízdních řádů do konce května tohoto roku. Pak se vše vyhodnotí, včetně názorů občanů (a doufám i řidičů – viz problémy uvedené výše), a zapracují se konečné změny. Do té doby by měli být vyřešeny teké již zmíněné světelné orientace, hlášení zastávek a od dubna také odbavovací systém, neboť skončí bezplatná přeprava. Doufejme také, že budou instalovány zákazy zastavení na inkriminovaná místa, sjednoceny některé nejdnotně projížděné úseky (otáčení na Kopečku, Svárově...) a doladěny některé zbytečné překryvy spojů, jak nesvědčuje snímek pořízený na točně Žíznikov. K tomuto snímku nutno poznamenat, že před optimalizací do Žíznikova zajíždělo jen 5 spojů v pracovní dny (odjíždělo 7), přičemž o víkendu nebyl vůbec obsluhován, a nyní odtud o víkendu mezi pátou a půl šestou odpoledne v intervalu menším než půl hodiny odjíždějí 2 spoje! Možná by se dalo najít více dalších nesrovnalostí, ale to vše je už jen věcí doladění. Celkově ve mně nový systém zanechal dobrý dojem, nezbývá jen doufat, že jeho některé neduhy budou odstraněny a bude dobře sloužit občanům města.


Popis fotografií:

001 - Nízkopodlažní Mercedes na lince 204 opouští zastávku "Banco" a směřuje na konečnou "Špičák, Dlouhá".
002 - SOR BN 9,5 na lince 202 staví na zastávce "Banco" směřujíc k "Nádraží ČD".
003 - Nízkopodlažní MAN D20 na lince 209 vyčkává na dlouhou dobu neobsluhované konečné "Stará Lípa".
004 - Nízkopodlažní MAN D20 linky 209 na nikdy neobsluhované zastávce "Česká" u bývalé mlékárny na Svárově.
005 - Nízkopodlažní MAN D20 na nové lince 201 obsluhující centrum města v zastávce "Havlíčkova".
006 - Nízkopodlažní MAN na nástupní zastávce linky 206 v Častolovicích.
007 - Setkání vozů MAN linky 206 a SOR linky 208 na točně "Žíznikov".
008 - MAN D20 vyčkává na konečné vybraných spojů linky 206 "Dobranov, pod viaduktem".
009 - SOR BN 9,5 linky 202 vyčkává v sobotní podvečer na točně "Varta" v průmyslové zóně Dubice.
010 - Jiný pohled na konečnou linky 206 v Častolovicích...
011 - Setkání na obratišti "Nádraží ČD".