Články
Asociace třetí: Vondráčková
Jestli čekáte nějakou vtipnou historku o tom, kterak Helena Vondráčková stála v autobuse na jedné noze a to ještě ne na své nebo něco podobného, šeredně se mýlíte. Dokonce vám ani nechci vyprávět o tom, co řidiči autobusů pouští cestujícím za hudbu, i když to by také byla kapitola sama pro sebe. Tenhle sloupek totiž bude o vztazích. O vztazích v autobuse. Paní Vondráčková mi poslouží jako příklad toho, jak jeden člověk dokáže ostatním spolucestujícím znepříjemnit jízdu. Tahle paní totiž z nějakého neznámého důvodu nenáviděla všechny lidi, kteří pravidelně cestovali z menšího městečka do většího a zpátky (o tom jsem psala ve sloupku o pubertě). Tedy kromě svých pěti kamarádek, kterým pravidelně držela místo na sedadle vedle sebe, na sedačce před sebou a za sebou. Rozkřičela se pokaždé, když se někdo jen pokusil někoho předběhnout, když někdo v autobuse nahlas mluvil nebo do ní omylem strčil. Díky ní se mi zhmotnily všechny mé představy o zlých silách a čarodějnicích. Tímhle autobusem už dávno nejezdím a nejspíš s ním nejezdí ani paní Vondráčková. Ale pokud bych jen koutkem oka zahlédla pět zabraných sedaček, kocoura na rameni a bradavici nad ústy, dám raději dobrovolně přednost Sladkému mámení od její jmenovkyně.
Asociace druhá: puberta
Pocházím z malého města, kterému nebylo dopřáno kvalitních středních škol. Základní občanskou vybaveností se sice pochlubit může (ano, poštu máme!), ale gymnázium by člověk hledal těžko. A tak vzdělání chtiví občánci vyrážejí z našeho malého městečka každé ráno do městečka většího a odpoledne se vrací zase zpátky napěchovanými autobusy s hlavami napěchovanými vědomostmi. A co si budeme povídat, střední školu člověk navštěvuje v době, kdy jeho hormony neví, co si se sebou mají počít (a jak to teprve má vědět on sám?). A tak si v lehce sentimentálním rozpoložení vzpomínám na několik neplánovaných zastávek, kdy nás při pubertálních vylomeninách chtěl řidič vyhodit z autobusu, na několik rozpačitých pohledů spolucestujících, kteří museli přihlížet naší rodící se sexualitě, na ty roztřesené domácí úkoly, na nichž byl patrný každý hrbol naší okrsky a hlavně na ten neměnící se spolek studentů, který člověka i při lehké ztrátě paměti (při prvních alkoholových pokusech) ujistil, že nastupuje správně. A tak si říkám: nebyla to špatná doba!
Longer, prosím...
Nizozemská autobusová karosárna VDL BOVA vyšla vstříc čím dál tím větší oblibě vozů delších než 12 metrů a na veletrhu MIT v Paříži počátkem listopadu představila nejdelší variantu modelové řady Magiq s označením Magiq MHD 148 Magnum. 14,86 metru dlouhý autobus nabízí možnost maxima sedadel 71+1+1 v modelu pro Francii nebo 61+1+1 v německé tříhvězdičkové variantě. Hnacím agregátem je řadový přeplňovaný vznětový šestiválec DAF MX 460, poskytující největší výkon 338 kW, točivý moment 2300 Nm a splňuje limity Euro 4. Ve standardní výbavě je šestistupňová převodovka GO 230 s přímým řazením, na přání je možné objednat samočinné ústrojí ZF AS-Tronic. (podle Světa motorů)
Vtipy o autobusech (11)
Vrací se pán autobusem ze Silvestra. Vedle stojící dívka jej jemně upozorní: "Pane, kouká vám z poklopce kousek přirození!" - "Jó, děvenko, to není kousek, ale bohužel celé!"
Pán sedí na Florenci a onanuje. Přijde k němu druhý pán a povídá: "Pane, ten autobus Vám ujel, tak se tu nehoňte, stejně ho nestihnete."
Autobus zastaví na konečné, cestující vystoupí, řidič se zakousne do svačiny, podívá se do zrcátka a vidí, že jedna cestující usnula, tak se ji rozhodne probudit: "Konečná, vystupovat." Cestující se probudí a odvětí: "Pro vás paní Konečná, vy sprosťáku."
Asociace první: opičárna
Byl horký letní den (na okně žádná kočka, jelikož by se ihned upekla) a vy si to drandíte autobusem vstříc krásným letním zážitkům. Ale ouha, autobus se plní a lidé zůstávají stát v uličce. A najednou to ucítíte! Vzhlédnete vzhůru, ale nějak se tím houštím nemůžete prodrat. Nad vámi (VELMI blízko vašeho obličeje) se rozkládá podpaží VELMI tlusté ženy. A je VELMI horko. Už víte co tou opičárnou myslím? Aby dílo bylo dokonalé, za vámi ještě sedí paní, které VELMI neprospívá průvan a okénko, které jste s vypětím sil otevřeli, okamžitě zavře. Hermeticky uzavřená časovaná bomba a deštný prales v jednom (a to doslova, z houštiny nad vámi už pár kapek spadlo). K dovršení zkázy se ještě pozvrací ten malý chlapeček vedle vás a zvratky se valí autobusem jako malá Žlutá řeka. V tomhle okamžiku byste i přes všechnu svou nechuť k dětem aktivovali veškerý mateřský (či otcovský) pud a klidně si s chlapečkem hodinu vyprávěli, co že to měl dneska k obídku. Vidět na vlastní oči to opravdu nemusíte. A proto, prosím, až příště pojedete autobusem, nechte své biologické zbraně doma.
Vtipy o autobusech (10)
Slečna stojí v autobuse, který najednou prudce zabrzdí a ona spadne do klína sedícímu mladíkovi. Slečna se okamžitě omlouvá: "Promiňte, já myslela, že už stojí," načež mladík odpoví: "Je mi líto, ale to jsou klíče".
V přeplněném autobuse stojí Pepíček a jí dort, přitom ovšem dortem maže kabát vedle stojící paní. Maminka ho proto hubuje: "Dávej přeci pozor! Vždyť ten dort budeš mít samý chlup!"
Korpulentní dáma nastoupí do autobusu: "Je tu nějaký gentleman, který by mne pustil sednout?" Zvedne se mladý muž: "Tak já kouskem místa přispěju!"
Kdo vlastně ujel?
Následující situaci znáte určitě všichni. Ráno běžíte, seč vám síly stačí, na zastávku a naivně si myslíte, že zrovna ten váš autobus bude mít zpoždění nebo že ho určitě doběhnete. Sebevědomí sprintera ve vás s každým uběhnutým metrem síly a...chyba lávky. Jezdící obludka se svítícím číslíčkem na čele vám zavře své útroby přímo před nosem a vy jen stojíte a koukáte, jak se vám někteří zlomyslnější cestující, kteří byli rychlejší než vy, smějí. Přesně tohle se stalo dnes mně. A věřte mi, že jsem podala možná i lepší výkon než Marion Jonesová na MS v halové atletice. Bohužel moje nohy zakrnělé právě díky autobusům nebyly dostatečně rychlé. Přesto se mi pokaždé, když se tohle stane, nabízí jedna otázka: Když mě ten řidič viděl, proč mi dveře nenechal otevřené déle nebo proč mi je zavřel před nosem a znovu neotevřel? Těch pět vteřin nastupování jízdní řád určitě ohrozit nemohou. Jen se přiznejte, kdo všechno spíláte řidiči do těch největších neřádů? Určitě nejsem sama. A ještě jedna malá perlička. Proč se ve školách, v práci či u lékaře omlouváme, že nám ujel autobus, když nám vlastně ujel řidič? Jak k tomu takový autobus přijde..?
Vtipy o autobusech (9)
Prosíme cestující autobusu, aby vystoupili, dále v cestě pokračovat nebudeme. Kdo chce pokračovat pěšky ať vystoupí předními dveřmi, ti, kteří se chtějí vrátit, ať vystupují zadem.
Dva psychiatři dobíhají autobus, ale ten jim ujede. První se podívá na druhého: "Chceš si o tom promluvit?"
Pred šejkovým palácem zastavil autobus plně obsazený staršími ženami. "Zase turistky?" ptá se šejk. "Nikoliv. Tentokrat přijely vaše tchýně."
Nový montážní závod TEDOM v Třebíči dokončen
Až 300 nízkopodlažních autobusů ročně se bude vyrábět na třech montážních linkách v novém závodě TEDOM v Třebíči, který byl slavnostně otevřen 9. 11. 2006. Provoz vznikl během půl roku v místní průmyslové zóně. Kromě autobusů se v závodě bude vyrábět rovněž komunální nákladní vozy Fox. Montáž autobusů se bude rozbíhat v prosinci, v příštím roce by mělo být vyrobeno 50 vozů pro zákazníky v ČR i na Slovensku. Plné kapacity výroby by podnik měl dosáhnout do tří let. Vozy budou poháněny naftou nebo plynem, většímu rozšíření plynových autobusů ale brání nízký počet čerpacích stanic. V budoucnu Tedom plánuje prodat většinu vozů v zahraničí. Kromě Slovenska by mělo jít především o Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Itálii. Jak sdělil generální ředitel Josef Jeleček, rozšíření výrobního programu vycházelo z potřeby najít odbyt pro produkci bývalé motorárny Liaz, kterou podnik koupil v roce 2003. "Z dnešního pohledu je situace trošku jiná," řekl. Motorárna zvyšuje výrobu a začíná vyvážet do několika zemí, především do Německa a USA. Tedom sídlí ve Výčapech na Třebíčsku. Holding zatím zaměstnává 700 lidí, z toho polovinu v regionu. Jeho roční obrat se pohybuje kolem 1,4 miliardy korun. Firma s českým kapitálem vznikla před 15 lety - jejími vlastníky jsou čtyři fyzické osoby. Dosud se zabývala především produkcí energetických zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, dodala je do 30 zemí. Výrobou dopravních prostředků rozšiřuje svoje aktivity. Licenci na autobusy Tedom koupil od italské firmy Mauri (Neoplan). V současnosti je na základě původní italské licence Mauri (Neoplan) nabízen plně nízkopodlažní autobus. Dvanáct metrů dlouhé vozy již testuje v městské dopravě v Liberci, Semilech nebo na Slovensku. V příštím roce by měla být představena koncepce Low Entry a později i patnáctimetrový a kloubový autobus. Tedom sídlí ve Výčapech na Třebíčsku. Holding zatím zaměstnává 700 lidí, z toho polovinu v regionu. Jeho roční obrat se pohybuje kolem 1,4 miliardy korun. Firma s českým kapitálem vznikla před 15 lety - jejími vlastníky jsou čtyři fyzické osoby. Dosud se zabývala především produkcí energetických zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, dodala je do 30 zemí. Výrobou dopravních prostředků rozšiřuje svoje aktivity. (podle ČTK)
Fotogalerie ze slavnostního otevření
Na úvod...
Od tohoto týdne se budou na našich stránkách pravidelně objevovat sloupky Elišky Stehlíkové, která ještě donedávna nerozeznala autobus od trolejbusu (i když "ty dráty nahoře" jí byly "nějaký podezřelý") a autobus pro ni znamená nanejvýš místo, kde se dá dobře číst (o ideálním prostředí k "existenciální interpretaci Franze Kafky" ani nemluvě). Správný člověk na správném místě.
Jsem žena bez špetky technického vzdělání. Vlastně by možná stačilo říct: jsem žena. Co se týče aut a jiných vozidel, nerozeznám brzdu od převodovky, spojka pro mě asi bude navždy jenom slovním druhem a na otázky typu "a co to bylo za auto?" budu asi vždycky odpovídat "takový červený." Pak se nemůžete divit, že slovo autobus ve mně asociuje docela jiné představy než ve vás, ve čtenářích Autobusových novin. Přiznám se, ale nepociťuji žádné příjemné rozechvění (mrazení v zádech ani píchání v boku), když se na trhu objeví nějaký zbrusu nový model a ani se nerozplývám nad tím úžasným motorem bůhví jakého typu. Jsem ale také žena bez řidičského průkazu, tudíž autobusem jezdím (jsem nucena jezdit!) a pozoruji. A něco z mého pozorování bych vám na těchto stránkách ráda zprostředkovala. Proto nezbývá než popřát: Dobře se bavte!
P.S.: Mimo jiné, slovo autobus ve mně vyvolává tyto asociace: opičárna, zvratky, Vondráčková, puberta a "Nemluvte za jízdy na řidiče". Ale o tom až příště.
125 
Partner serveru:
