Co nemůže ve vaší knihovničce chybět

Asi se nejedná o novinku na knižním trhu. Přesněji - na knižním trhu tento titul seženete asi už jen velmi obtížně. Možná úplně nejpřesnější bude konstatování, že tento titul již asi neseženete vůbec... Jedná se totiž o tištěný "Katalog náhradních dílů Škoda 706 RTO ch - autobusový podvozek". Vydání, které se dostalo do Autobusových novin, pochází z roku 1965. Další exemplář, který se nám podařilo vypátrat, je z roku 1972 a již nese podtitul "autobusové šasi".

celý článek...

Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů má již svůj třetí díl

V únoru se začal prodávat další díl autobusové encyklopedie uznávaného autora Martina Haráka. Třetí svazek tvoří přibližně polovinu celé uvažované série. Věnuje se především trojici menších a malých výrobců - firmám Praga, Walter a Wikow, jejichž těžiště výroby nespočívalo v produkci autobusů či trolejbusů. Kniha je stejně jako předchozí dva díly logicky členěna dle výrobců a poté jednotlivých typů, nechybí tabulky základních technických údajů, plánky, nákresy a především četné dobové fotografie.

celý článek...

Autobus Škoda 706 RO na stránkách nové knihy

Na předvánoční knižní trh přišla velice zajímavá publikace v podobě další knížky z RETRO řady nakladatelství Grada Publishing. Autor knihy "Škoda 706 RO - historie, vývoj, jiné využití" Jan Neumann - se pustil do velice nesnadného úkolu, když ji pojal opravdu zeširoka.

celý článek...

Tři kluci na výletě

V našem archivu jsme nalezli stejnojmennou dvaatřicetistránkovou publikaci, vydanou Českou státní pojišťovnou roku 1986. Dvě strany, věnované autobusům, vám tímto chceme přiblížit.

Tom Wood: Autobusová odysea

Kniha nabízí fragment z dvacetiletého díla Liverpoolského rodáka, fotografa Toma Wooda. Právě dvacet let totiž fotil unavené obličeje, měnící se módu i ruch velkoměsta z autobusů městské hromadné dopravy Liverpoolu. Kniha však není jenom soubor dokumentárních snímků, má svůj rozměr právě v atmosféře měnícího se města, městské dopravy, zachycuje svébytným způsobem rozhodující okamžiky změn. Autobus sám je prezentován jako vizuální prostor, velká kovová krabice se skleněnými výlohami. Autobusová Odyssea je tedy kniha velmi pocitových fotografií.

celý článek...

Autobus velký jako svět

Roku 1976 napsal rakouský spisovatel Johannes Mario Simmel knihu pro děti Autobus velký jako svět (v originále Ein Autobus, gross wie die Welt). Pojďme se nyní podívat, o čem kniha je.

Příběh začíná v Salcburku, kde na náměstí stojí červený autobus. Tento autobus má vézt 19 dětí do hor na zimní prázdniny. Seznamujeme se s tlustým Martinem, nemocným Kájou, drzým a pyšným Hynkem, nesmělou Haničkou, s Lucinkou a její ovečkou Josefínou, vážným Tomášem, tetou Beátou, řidičem Houžvičkou a dalšími.
Autobus vyjel. Děti se v autobuse seznamují a začínají si povídat. Hynek se začal před Haničkou vytahovat, že umí řídit autobus, ale ta mu to moc nevěří. Hynek se naštval a strčil do ovce Josefíny. Ta si to samozřejmě nenechala líbit a Hynka lehce kousla. Ten ztropil obrovský povyk. Teta Beáta vyzvídala, co se děje a když se dozvěděla, že prý Josefína smrdí, poslala Hynka dozadu do autobusu. Hynek si slíbil, že se pomstí.
Když autobus na chvíli zastavil, aby se děti mohly občerstvit, Hynek nepozorovaně otevřel dveře a ovečka vyběhla ven. Děti se za ní rozběhly, ale ta se schovala na kraji lesa. Tomáš se rozhodl, že jí naběhne lesem. V lese však našel krmelec se solí a dostal nápad. Nalákal Josefínu na sůl přímo do autobusu. Děti se radovaly. Hynek, protože litoval svého činu, se Lucince omluvil. A v tom to přišlo. Do údolí spadly dvě laviny. Pan Houžvička šel obhlédnout situaci, ale bylo to špatné. Lavina zatarasila silnici. Rozhodli se, že pojedou zpátky. Když chtěli vyjet, zjistili, že jim chybí Kája. Pak ho našli v bezvědomí na zemi. Teta Beáta si uvědomila, že je to špatné – Kája má záškrt a musí okamžitě do nemocnice. Jenže vše se stane ještě vážnějším – druhá laviny zasypala i opačný směr silnice.
Pan Houžvička chtěl lavinu objet, ale zapadl. Museli se rychle rozhodnout, co dál. Domluvili se, že pan Houžvička odveze Káju na saních do nemocnice a zbytek dětí s tetou Beátou přečkají v autobuse.
Pan Houžvička se s Kájou vydal pryč. Ale cesta byla obtížnější, než pan Houžvička čekal. Nakonec se rozhodl, že se vrátí pro tetu Beátu. Jejím nástupcem se stal Tomáš. Hynkovi se to samozřejmě nelíbilo.
Děti pak spočítali, kolik mají jídla a moudře jej rozdělily na pět částí. Pak se všichni nachystali ke spánku.
Mezitím teta Beáta s panem Houžvičkou a Kájou po dlouhé a těžké cestě sněhem došli k nějakému domu a odtud zavolali do nemocnice.
Blížilo se ráno a Hynek mohl uskutečnit svůj nápad: rozhodl se, že půjde po stopách dospělých a všechny překvapí tím, že se dostal ven z laviny sám bez pomoci.
Zatím se připravuje akce na záchranu dětí v autobuse.
Jenže znovu někde v dáli spadla třetí lavina, která nemohla nikoho ohrozit, jenom Hynka, který v lavině uvízl a zabloudil.
Děti, když zjistili, že jich je o jednoho míň, si uvědomily vážnost situace a šly Hynka hledat. Nakonec o něj zakopl Martin a pak ho všichni společnými silami odnesli k autobusu, kde už na ně čekala vyděšená teta Beáta s panem Houžvičkou.
Nakonec vše dobře dopadlo a červený autobus mohl pokračovat v cestě za svým cílem.

Poslední autobus do Woodstocku

Případ Inspektora Morse od autora jménem Dexter Colin. Kdyby lehkomyslná kráska Sylvie Kayeová nezmeškala poslední autobus z Oxfordu do Woodstocku, mohla být ještě naživu. Nenašli by ji zavražděnou, s rozervanými šaty na zadním dvoře jedné restaurace. Zabil ji řidič červeného vozu, který ji a její kamarádku svezl do Woodstocku? Padlo podezření z vraždy oprávněně na docenta Oxfordské univerzity Bernarda Crowthera? A proč se Sylviina tajemná spolujezdkyně neohlásila po nálezu těla na policii? To musí vyšetřit vrchní inspektor Morse za asistence svého pomocníka, seržanta Lewise. Knihu lze zakoupit u Nakladatelství Motto za 199 Kč.

Nakladatelství: MOTTO

Ondřej Sekora: Jak si šneček hrál

Byl jednou jeden malý šneček a ten stále něco vymýšlel. Jednou našel prázdný domek velkého šneka a velice se zaradoval. "To mám štěstí! Udělám si z domečku autobus. Nejkrásnější autobus v lese. Budu ho tahat za sebou a budu vozit broučky!"

Přimontoval k prázdnému domečku kolečka jako k autobusu. Domeček natřel na červeno a bílo, aby vypadal jako nový. Po stranách vyřezal okénka a do zadu napsal číslo. Nu, byl to nejkrásnější autobus v lese.

To se všem líbílo! Hned se mu nabízeli druzí šneci, že budou autobus také vozit. Ale šneček, že ne. Chtějí-li, mohu se někam postavit a dělat ze sebe stanice autobusu. To že mohou.Vida, to je nápad... Šneci se zaradovali a hned se rozjeli dělat stanice. Každý na jiné místo. Jeden na sebe napsal "Šnekov" a před stanici postavil stánek se sodovkou. Druhý se pojmenoval "Hlemýžďov" a zařídil si cukrářství. Další dva sehnali spoustu hraček a postavili se jeden na kopečku a druhý pod kopečkem. Ten první si dal nápis "Horní Hračkalov" a ten druhý "Dolní Hračkálov". Jistě si budou cestující u nich kupovat. Tomu docela nejmenšímu dovolil šneček, že může v autobusu dělat průvodčího a prodávat lístky. U autobusu byl nával. Když všichni nastoupili, zaloval ten docela nejmenší šneček: "Hotovo jedem!" a zapískal jako opravdový průvodčí.
Broučci si si sedli v autobusu k oknům a čekali, kdy pojedou. Ale autobus nic. "Proč nejdeme?" divili se broučci. "Proč stojíme? Asi nemá benzín," říkali si. "Pročpak nás chce vozit, když nemůže? Vystupte, přece tu nebudeme sedět!" A vystoupili.
"Proč stojíš, šnečku? Proč jsi nás ošidil?" hubovali. "Já že stojím?" užasl šneček. "Já přece jedu největší rychlostí. Jen se dobře podívejte!"
Broučci se tedy dobře podívali, a opravdu! Autobus jel. Ale tak pomalu, tak pomalouninínku, že to nebylo skoro ani vidět. Tu se teprve ťukli do hlavy a řekli si: "To jsme pytlíci! To jsem přece mohli vědět, že šnek nepojede rychleji než šnečí rychlostí, i když za sebe připne autobus!" A šli do Šnekova, Hlemýžďova, do Dolního a Horního Hračkálova pěšky. Tam koupili dětem cukroví, sodovku a hračky a měli se dobře.
V autobusu zůstal jen ten nejmenší šneček. Dodnes tam děla průvodčího, prodává a proštipuje lístky. Žádní cestující tam sice nejsou, ale šneček si hraje, jako by jich tam bylo plničko. Každou chvíli zavolá: "Vystupovat!" a hraje si, že všichni vystupují. A pak zavolá: "Nastupovat, jedeme!" a prodává a proštipuje lístky znovu.
A je mu dobře.
Když někdy najdete prázdný šnečí domeček, podívejte se dobře, jestli v něm není malý šneček a jestli neprodává lístky. Kupte si jeden! Bude mít radost.

Autobus sebevrahů

V žádném případě se nelekejte, nejedná se o žádnou skutečnou nehodu autobusu, jen o knižní novinku slavného finského spisovatele Arta Paasilinna o skupině nešťastných Finů a Finek, kteří už od života nic dobrého nečekají a rozhodnou se spáchat hromadnou sebevraždu. Luxusním autobusem se vydají až na nejsevernější mys Evropy, kde se chtějí vrhnout do vln Ledového oceánu. V rozhodujícím okamžiku se ale ukáže, že mnoha sebevrahům se vlastně umřít nechce. Neustále sebevraždu odkládají a po mnoha dobrodružstvích nakonec doputují až na nejjižnější mys Evropy. Paasilinnovi hrdinové a jejich osudy jsou humorné i dojemné: chovatel sobů Uula Lismanki prchá před spravedlností, protože okradl americké filmaře při stavbě sovětského koncentráku v Laponsku o statisíce dolarů, kožešinový farmář Sakari Piippo chtěl předvádět cvičené norky, oblékl svou ženu do sexy prádla z norkových kožešin, ale přišel o norky i o manželku… Ve vážnější rovině můžeme Paasilinnovu knihu číst jako svéráznou oslavu života – se smrtí si zahrávat můžeme, ale se životem ne. Knihu lze koupit za 239 Kč u nakladatelství Hejkal.

Stránky nakladatelství: Hejkal

Autobus Béďa

Je knížka na kolečkách určená pro děti předškolního věku. Malí čtenáři prožijí jeden rušný pracovní den řidiče městského autobusu. Vyprávěním o cestujících v autobuse si nejen procvičí postřeh a paměť, ale zároveň si mohou pohrát s originálním leporelem na kolečkách.

Objednejte u: NAKLADATELSTVÍ REBO